Jak jsme jeli na Rakousko 2014
Po dlouhé době jsme zase vyzkoušeli Rakouské řeky na jaře. Ve středu večer jsme vystartovali z loděnice směr Budějovice, Dvořiště s mírným blouděním u Lince na tábořiště Wieberlauf na řece Salza. Před půlnocí jsme zatábořili. Ve čtvrtek jsme jeli Salzu od Wildalpenu až k tábořišti. Byla krásná a těch 23 km bylo na celý den tak akorát. Odpoledne byl už kemp plný českých výprav.
Druhý den jsme přejeli na Enns v úseku mezi soutěskami. Vody bylo dost a začátek pod horní soutěskou pěkně tekl i kolem ostrova. Na doporučení Barase jsme cestou vlezli do kaňonu potoku co přitéká zleva. Nikdo si naštěstí nevyvrtnul kotník, ani nenarazil koleno. Protože na plánovaném Steyeru byl zákaz jízdy do konce května a Teichl poblíž neměl moc vody a není tak zajímavý, přejeli jsme na jih k řece Gail.
V tábořišti byli už čeští vodáci a prý dost zkušení a z jízdy na spodním úseku měli dost adrenalin. Druhý den jsme přejeli k potenciálnímu startu na spodním úseku a tam valila úplně jiná řeka s více jak čtyřnásobným průtokem. Protože je Gail přístupný jen na několika místech a případná záchrana by byla těžká, tak jsme splutí vzdali.
V relativní blízkosti je pěkná řeka Moll a v horním úseku měla přiměřenou vodu a 13 km pěkné jízdy kde se dalo cvičit ve vracácích se nám myslím všem líbilo.
Protože jsme byli dost daleko, tak jsme plánovali jen řeku, kterou bychom sjeli cestou domů v neděli. Na doporučení Honzy Šupa jsme jeli na sever a zakempovali u městečka Kossen u hranice s Německem. Ráno lilo jako z konve a hory vůbec nebylo vidět. Dojeli jsme k nástupnímu místu a tam byla policejní cedule, že je řeka pro vodáky do konce května uzavřena pro nějaký sesuv sněhových zábran. V tom slejváku to tolik nemrzelo, a tak jsme už vyrazili k domovu a díky zácpám cestou jsme byli v loděnici až v 6 večer.
Najezdili jsme autem 1500 km, ale v krásné scenerii alp se zasněženými vrcholy a pampeliškami na loukách. Jelo nás devět, a společensky to bylo pohodové.
zapsal Michal